CHRÁM PÁROVÉHO VZTAHU
...Poselství realizujícím se dvojicím...
Rheia
Jsme sny bohů... Zdáme se jim, abychom jim připomínali sebe... Zdáme se jim,
abychom se jim připomínali...
Vidí nás jak se rozvíjíme, dívají se, jak rosteme, jak se k nim přibližujeme,
jak se k sobě přibližujeme...Vidí nás tak, jak my nevidíme je...
Oslovují nás neslyšnými hlasy znějícími z našich srdcí.
Prší láskyplných déšť do našich nastavených dlaní...
Každý náš den je jejich snem - snem, který si tvořivě vysnívají...
My jsme těmi, kdo realizují jejich představy.
Jsme těmi, kdo dávají jejich jemnému dechu tvar tělesnosti, těmi, kdo zrcadlí
jejich podoby, kdo jim připomínají, že jsou.
Od kořenů, od hutných prazákladů pevně daných zákonů a skutečností rosteme ze
světa dolních bohů do spojení s volností obyvatel nebes.
Stoupáme ze dvou do Jednoho...
Nasloucháme hlasu, kterým jsme utvářeni a žijeme poezii reality, žijeme sen
o Probuzení...
Jsme dva, abychom
byli Jedním
Jsme tady, abychom byli Tam
Jsme sebou, abychom byli Jimi
...Všechno, co jste kdy zažili, nyní vyúsťuje k tomuto momentu absolutního spojení.
Dospějete k němu tehdy, dosáhnete-li stejného stadia lehkosti - budete-li stejně
lehcí, budou-li vaše energie stejně rovnoměrně rozloženy. Pomáhejte si vzájemně
dosahovat lehkosti - vyvádějte se z bažin tíže a temnoty, podávejte ruku jeden
druhému.... Učíte se tak vzájemnosti, bez níž nemůžete postoupit dále - vzájemnost
budiž vaší nejvyšší hodnotou...
+++
Otevírejte se jeden druhému beze strachu jako květina se otevírá slunci... Sledujte,
kterak se stahujete podobni hlemýžďům ve strachu z doteku, ve strachu z nového
a neznámého, ve strachu z poranění a narušení svých představ o sobě... Víte
však, že ve skutečnosti není nic, co by mohlo být zraněno. Jste plni informačních
semen, jste stvořeni z buněk, z nichž každá přetéká věčně živou nezničitelnou
informací o vás - vždy připravena prožít jakékoli proměny a transformace sebe
sama, vás samých... Bojíte se tedy toho, na co jste již jako buňky těla vesmíru
dávno připraveni, toho, co se s vámi již odehrává...
+++
Podívejte se jeden na druhého skrze clonu vašich projevů, podob, vlastností...
Podívejte se, jak se skrze ně k sobě nemůžete přiblížit. Prohlédněte clonu vašich
myšlenek, které utvářejí propletence bariér mezi vámi. Podívejte, jak se do
toho všeho jeden před druhým zahalujete - jak se stahujete do ulit svých zvyklostí
a závislostí, svých osvědčených metod zapomínání. Tuhost vašich myslí, ztuhlost
těl a mrtvá nehybnost záležitostí - všechno podléhá neuvěřitelně rychle rozkladu
a způsobuje otravování. Nedopusťte ani jediný ústupek - na nic není třeba hrát.
Nejste těmi, kdo se mají podřizovat - máte vše potřebné k tomu, abyste sktečně
BYLI v každém okamžiku. Ani jediný ústupek starému, ani jediný ústupek zapomnění...
Jste již stejně živí a připravení. Jste již otevřeni, jste již blízcí k probuzení...
+++
Uvědomte si svou krásu - nic více není třeba. Krásu vašich slov, krásu vašich
pohybů - oživte krásu jako ostrov uprostřed pohřbeného světa. Nechte svou jinou
krásu tryskat, nechte svou jinou krásu hořet, nechte svou jinou krásu stoupat,
nechte svou jinou krásu růst... Jste symbolickým vyjádřením a sdělením jediné
skutečnosti, která je ve vás uložena - poselství živé krásy. Nenechte krásu
umírat od slepoty a lhostejnosti, nenechte jí zalknout se všedností a nicotností.
Připomínejte si vzájemně krásu a rozvíjejte jí vzájemným viděním sebe krásnými
v každém okamžiku, v každé situaci. Dokážete vidět krásu v její různorodosti,
v pohybu a prolínání. Vidíte se vždy v mnoha podobách, každý pohyb je myšlenkou
o kráse, každé spočinutí jejím připomenutím... Nechcete-li vidět krásu, nechcete
vidět ani jeden druhého...
+++
Pochopte, že jste ve skutečnosti VŠECHNO, že se můžete jen jako VŠECHNO prožívat.
Plnosti vašeho propojení brání strach ze VŠEHO, strach ze všeho, co
v sobě při tom můžete objevit. Vaše izolace a osamění je úzkostlivou
tendencí oddělit se od toho, od čeho se oddělit nelze - přijímáte jen některé,
vydělené aspekty z celku, pokoušíte se vidět jej jen tak, jak chcete, jak je
v souladu s vašimi omezenými představami. Srovnejte si své představy s mohutností
celku, s mohutností a nekonečností toho, co vám chybí... Používáte to, co vám
může pomoci jen částečně, neboť nemůžete plnou pomoc přijmout tak, jako nemůžete
plně přijmout sebe. Podívejte se, co je za touto větou, nahlédněte do jejího
prostoru - dívejte se za věty a slova... Všechny momenty izolace a odcizení
jsou jen instrukcí a naplánovaným znakem ke změně, k prohlédnutí lživosti nikam
nevedoucí cesty.
+++
Všímejte si, čím a jak se jeden druhého dotýkáte - jakými slovy, jakými projevy,
jakými činy... Každé slovo, každá, byť sebeméně významná věta vyslovená směrem
k druhému je vskutku dotekem, je přiblížením se k němu, je výzvou ke kontaktu
a propojení. Vnímejte tyto dotyky slov a činů jako dotyky rukou a pociťujte,
co způsobují... Vše, co si navzájem sdělujete, se přelévá do různých podob a
forem, vše je navazováním kontaktu a předehrou ke Spojení... Pokud jste spolu,
buďte přítomni v každém vysloveném i vyslechnutém slově, sledujte, jak zní,
jak působí a co způsobuje. Zkoušejte různé výšky, tóny a melodie - sdělujte
si to, co skutečně chcete sdělit...
+++
Uvěřte jeden v druhého! Uvěřte ve své schopnosti a možnosti, uvěřte vůbec ve
skutečnost vaší společné existence! Máte tajemnou možnost jeden druhého
formovat a utvářet "pouhými" myšlenkami o něm a na něj. Uzřete druhého
jako celek už nyní, neboť nelze čekat, že někdy jindy, v daleké budoucnosti
bude dokonalejší. Jste takoví, jak se vzájemně vnímáte, jak se vzájemně utváříte
svým vnímáním. Myslete na sebe soustředěně a ve zvláštních předurčených chvílích,
které sobě věnujete. Myslete na sebe a uvěřte v sebe stejně jako věříte v to,
co nemůžete uvidět. Vy jeden druhého můžete uvidět a přesto v sebe nevěříte.
Jak tedy můžete doopravdy věřit v něco, co nevidíte vůbec? Pouze vaše víra ve
spojení dvou vede ke zrození Třetího, ke zrození a tedy zviditelnění toho, co
je doposud před vašimi zraky ukryto...
+++
Poznávejte se skutečně a vzájemně. Všechno, co o sobě zdánlivě víte, je jen
povrchní informace pro běžné potřeby tohoto světa. Je ještě to, co doposud jeden
před druhým skrýváte, k čemu nemůžete proniknout. Proto sbírejte sílu k tomuto
průniku, k tomuto poznání a odhalení toho, co je za znaky a symboly, kterými
se zde jeden druhému představujete. Jste ještě něco jiného, něco, co nemůžete
doposud uchopit, co můžete pouze pocítit v náznacích, které k vám pronikají
skulinami mezi myšlenkami, které jeden druhému věnujete. Ptejte se mezi myšlenkami,
poznávejte se v prázdnotě mezi nimi...