Mysterium Kozoroha je mysteriem opory...

Oheň dohořel, příběhy jsou dovyprávěny - je třeba vydat se na cestu, pustit se do díla. Spolu s přechodem do znamení Kozoroha jsme se ocitli na „severním pólu Zvěrokruhu“, na samotném vrcholu kříže, v bodě nejvyšší realizace. V těchto chvílích se materializuje ideál, vrací se Slunce jako symbol nesmrtelného Ducha - v těchto dnech se rodí Kristus a kříž je završen.

Beran, Rak, Váhy, Kozoroh - první, neboli kardinální kříž těch, kdo začínají, těch, kdo vedou, kdo jsou vepředu, kdo připravují. V prastarých kulturách byly děti počínány o Velikonocích, v období Berana, aby se zrodily v tomto světě právě ve znamení Kozoroha - silní, spolehliví, vytrvalí. Ano, vždyť první kříž představuje základ Zvěrokruhu, čtyři jeho konce, čtyři znamení jsou čtyřmi úhlovými body opory. Dítě (Beran), rodina (Rak), partnerství (Váhy) - a otec (Kozoroh), tedy ten, kdo nese veškerou zodpovědnost a povinnost zabezpečit a zajistit konkrétní potřeby svých svěřenců.

Oheň, voda, vzduch a země, země v posledním, absolutním stadiu, země v podobě kamene. Kamene, jakožto základu, na kterém se dá stavět, ze kterého se dá stavět. Zrozenci v Kozorohu vskutku připomínají kameny, osamělá skaliska, tyčící se výmluvně nad hemžícími se mraveništi... anebo základní kameny, skromně ukryté pod okázalou nádherou paláců, zámků, chrámů. Ano, Kozoroh je jako kámen - na první pohled nehybný, nepřístupný a proto jakoby neslučitelný s ostatním světem, použitelný pouze jako opora. Chceme-li vejít do komunikace s kameny, musíme vyvinout značnou dávku trpělivosti, soustředění, mlčení - pouze tehdy můžeme vstoupit do jejich světa, který je vskutku jen zdánlivě nehybný a nepřístupný.